Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Groove Castle 2010

Konečně je tu pátek 29.1.2010 a my společně vyrážíme do Českých Budějovic. Naším řidičem je Vojta Březina, kterého v první řadě rozptyluje Pepa Hejda. Druhou řadu tvoří Marťa Blažková, Markét Hentschelová a Vašek Peltan. Jako poslední sedí Markét Blažková a já. Cesta byla dobrá a tak už jsme byli v 14:00 na Českobudějovickém biskupství, kde nám bylo řečeno, že si věci máme přeložit do červeného auta(:-)), které nás doveze až do Rakouského Altpemsteinu. Také se k naší malé skupince přidali další účastníci letošního Groove Castlu a to Lucka Nováková, Gabča Bradáčová, Bětka Churáčková, Magda a David. Ještě s námi jel Petr Štěpánek, ale ten měl spoždění,tak na něho Vlasta s Bětkou čekali a my jsme se zatím vydali na cestu. David, který vezl Magdu, Markét a Gabču potřeboval ještě napumpovat kola, tak jsme chvíli jezdili po benzínách. Nevím proč, ale narazit v Českých Budějovicích na benzínu, kde mají hadičku, aby jste si mohli napumpovat pneumatiky, není tak lehké:-). Ale nakonec to dobře dopadlo a vydali jsme se k Rakouským hranicím. Naší první nutnou zastávkou byla benzína v Rakousku. Každý si vyndal svojí malou svačinku a pozorovali jsme, jak se v Rakousku opravují česká auta a jaké se tam nosí čepice. A také jsme zjistili, že nemají rádi, když se jim někdo plete do řemesla. Pepa chtěl pomoct při opravě auta, ale oni nechtěli. Asi mu nerozuměli:-). Ale to už byl čas odjezdu a my jsme se znovu blížili k hradu. Před úplným koncem cesty jsme si zašli nakoupit do Intersparu. Opravdu zážitek. Nakupování by nám šlo, ale s placením už to bylo horší. Paní prodavačka byla naštěstí velmi milá, a tak, když jí Mačetka při placení vykládala, že jí vysype ty drobný, se jen usmívala a říkala, že jí vůbec nerozumí. Ale to by jsme nebyli my Češi, abychom něco neprovedli. Po dlouhé cestě se nám chtělo na záchod, tak proč by jsme si nedošli. Takže i s nakoupenými houstičkami jsme vlezli zpět do obchodu. Ale pak nám došlo, že se vlastně nedostaneme ven, a jediná cesta byla přes pokladnu, ale tam by to po nás chtěli znovu zaplatit. Naštěstí Gabča umí německy, tak to s milou pani prodavačkou domluvila a vše dobře dopadlo. Pak už nás čekala pouze cesta do kopce, k našemu cíli. Protože už byla tma, viděli jsme krásně osvícené město a dvě světla na kopcích. Jedno bylo z hradu a druhé z kostela. Pepa nám to chtěl sdělit anglicky: „To naproti, to je črrrč!!“ a Markét dodala: „To je výslovnost.“ Takže někteří se celou cestu do kopce pouze smáli. Ale to už jsme si vzali své věci a prošli hradní bránou, abychom se mohli ubytovat, jít na večeři a večerní program. Mezitím dorazila i naše poslední skupinka: Vlasta, Bětka a Petr a dali si s námi večeři, která se jim opravdu povedla. Připravili si pro nás bohaté obložené talíře. Každý si vzal na co měl chuť. Po večeři nás čekala první hra. Vždy byly řečeny dvě věci a my jsme si měli stoupnout na tu stranu, kterou věc máme radši. To by nám šlo, protože nám vše překládal Vlastík. Ale další úkol byl složitější. Každá německá skupinka měla mezi sebou jednoho nebo dva Čechy a chodili jsme po hradě, podle informací, ve kterých bylo vždy jedno slovo česky, které jsme jim my měli vysvětlit. Pro některé to bylo náročnější, ale všichni jsme to dobře zvládli. Potom už nás čekala pouze večerní společná modlitba a každý se odebral do postele.

V sobotu ráno byl prvním budíčkem topič. Je příjemné vstávat do vytopeného pokoje, ale pískat by si u toho v pět ráno nemusel. V 7:30 nás přišel vzbudit Christopher. Rychle jsme se učesali, oblékli a vyrazili na snídani. Ta byla ve stejném stylu, jako večeře. Po snídani bylo zařazení se do dopoledních workshopů. Většina z nás se dostala k Maxovi, který nás naučil hrát na bubny (napočítat do 8 je někdy docela problém:-)), Petr s Gabčou a Vaškem šli do skupinky sborového zpěvu a Magda s Markétkou si zkusili, jak se tančí irské tance. Sešli jsme se až na oběd. Po obědě jsme pomohli Vlastíkovi připravit reflexi celého setkání na nedělní dopoledne a hezky si s ním popovídali. Poté jsme se přemýšleli, jaké workshopy navštívíme odpoledne. Ty, co se nedostali na bubny, měli jasno, ale my ostatní jsme nevěděli. Nakonec vyhrál workshop Melanie, která se učí česky a my jsme neměli problém s domluvou. Tato skupinka byla zaměřena na vnímání těla. Pak nás čekala večeře. Po večeři jsme si zahráli stolní fotbal a dost jsme se u toho nasmáli, obzvlášť když spolu hráli Martinka a Pepí:-). Ještě malá zkouška a už to vše mohlo začít. Každá skupinka si nacvičila krátkou ukázku, co se naučili a večer to všem předvedli. Některým se to obzvlášť povedlo. Po prezentaci všech workshopů následovalo Karaoke. Čechy zastoupil Petr, který ve chvilce naučil skupinu slovenskou písničku od No Name – Žili a opravdu se jim to moc povedlo. Tím pro nás i sobotní večer končil a šlo se spát.

V neděli ráno jsme měli opět dva budíčky. První opět okolo páté, když nám přišli zatopit. A v 7:30 přišel Christopher, otevřel a Lucka ho česky poprosila, aby nám něco zahrál, vůbec nevěděl, co po něm chce, ale zahrál několik akordů a zase odešel. Ovšem ráno to bylo moc pěkné. Markét klečela na posteli a pomalu se chystala k oblíkání a oznamovala nám: „Já tady tak zbožně klečim, ale ne že si budete myslet, že se modlim!!“ Tohle nás zdrželo tak o pět minut. Pak už jsme s dobrou náladou přišli do jídelny, kde pro nás byla připravená snídaně. Po snídani jsme si sbalili své věci, uklidili pokoj a ještě jednu místnost hradu, jako každá skupinka a šli na mši svatou. Ta byla zajímavá. Úvodní promluvu i kázání nám překládal David s Vlastou. Otče náš jsme se modlili všichni dohromady a při přijímání a na konci jsme zpívali české písničky. Pak už jen oběd, vyfotili jsme se a rozjeli se do svých domovů. Cesta nám utekla rychle, protože většina z nás spala. V Českých Budějovicích jsme si opět naložili věci do auta k Vojtovi a došli si na záchod. Ještě jsme si udělali malou prohlídku po BudějovicíchJ a pak už rychle domu.

Celou akci jsme si všichni užili a to hlavně díky řidičům, kteří nás všude dobře a bezpečně dovezli a taky Vlastovi, který se nám vše snažil co nejlépe přeložit. Všem moooc DĚKUJEME!!! :-) :-) :-) 

 

Tereza Přibylová

Ve fotogalerii je pár fotek ;-)

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář